V dubnu měly Berušky napilno – nacvičovaly a stále nacvičují písničky a básničky na besídku v květnu. Z vlastního těla jsme si udělali hudební nástroje a už jsme mohli začít chodit více do písku a na dřevěné prvky na naší školní zahradě.
Na začátku měsíce k nám přijelo divadlo pana Bílka a zahrálo nám představení Staré české pohádky. Podle reakcí dětí se jim loutkové představení moc líbilo a na jejich tvářích byl vidět úsměv.
Hned zkraje měsíce si malé Berušky zahrály na zahradníky, protože sely osení a plely beruškový záhon na zahradě, aby semínka hrachu a květin mohla krásně růst.
V ranních hrách je pro holčičky stále velmi populární látkový domeček a stan. Často si vezmou knihu nebo nějakou hračku a hrají si. Chlapci zase rádi staví silnice pro auta a vlakové zastávky.
V ranním kruhu stále opakujeme pravidla slušného chování, obličejovou jógu, logopedické cvičení a pusinkové pravidlo, které říká, že když mluví dospělý nebo někdo jiný, moje pusa zůstane zavřená. To musíme stále cvičit.
V hlavních činnostech se děti naučily kreslit bretonovými barvami a tuší pomocí špejle, ťupkat podle vzoru, zvládly opičí dráhu s tunelem a mnoho dalšího.
Protože v březnu děti nejvíce bavilo jiné cvičení, zařadili jsme tento měsíc netradiční pohybové aktivity. Jelikož už můžeme naplno využívat zahradu, děti skákaly u našeho pískoviště, házely balónem do koše, hrály minifotbal a hlavně běhaly po zahradě, prolézaly tunelem a klouzaly se na klouzačce. Když nebylo úplně příjemné počasí, postavil se opět tunel z matrací. Ten se stále těší velké oblibě.
Na konci měsíce přijela Inka Rybářová s panem Rybičkou, aby s námi na zahradě oslavili čarodějnice. Protože to byla pro některé děti premiéra, bylo v čarodějnickém reji vidět, že jsou nesmělé a trochu bázlivé. Nakonec se ale nechaly pohltit staršími dětmi a napodobovaly všechno, co jim Inka s Rybičkou ukazovali.
Doufáme, že slunečné dny jsou příjemné nejen pro děti, ale i pro vás. A ušpiněné kalhoty ze zahrady jsou zárukou spokojených dětí.
